pátek 1. ledna 2010

Silvestr

Pavlis uvažoval, jestli je Silvestr třeba oslavit s rodinou nebo ne. Já bych to vzala trochu jinak. Silvestr mě bavil, dokud to byla příležitost zapařit s kamarádama, zablbnout si, opít se a podobně. I když mi na něm vždycky vadila ta příchuť toho, že je Silvestr a tak SE BAV!

Nyní se nacházím v bodě, kdy mě Silvestr spíš otravuje. Ne proto, že sedím doma a nelítám po hospodách, ne proto, že v televizi dávají povětšinou nesmysly, ale kvůli tomu, že prostě nemáte možnost strávit ho v klidu. A proč? Kvůli zábavní pyrotechnice.

I když ohňostroje miluju, dnešní noc jsem myslela na všechny mámy a jejich kojence a batolata, na všechny vydešené psy a další zvířata, pro které je Silvestr nocí hrůzy. Nepřeháním. Včera začaly lítat dělobuchy od osmi hodin a skončily v půl druhé. Vypadalo to, že se nacházíme v epicentru nějaké pětihodinové bitvy a to i přes celkem dobré těsnění plastových oken. Svůj spánek ještě oželím, ale když střežím spánek ještě někoho jiného, tak je to horší.
.
Naštěstí je to jen jednou za rok a za nějaký čas si možná s Áňou půjdeme taky nějakou tu rachejtli odpálit :o)

3 komentáře:

Pavlí Ká řekl(a)...

Markét, tvrdila bych, že čas petard a rachejtlí započal tak 4., 5. hodinou odpolední, zkrátka, když sem setmělo. Šla jsem se Šámou venku a fakt už chyběly jen sirény, ohlašující nálet a řev raněných... :(

Pavlik řekl(a)...

Šli jsme ven! Bylo pár minut po půlnoci a v té husté mlze byli vidět jen slabé záblesky. Ohlušující exploze kolem nás, nás přiváděli k šílenství. Bylo je slyšet v dálce, ale i docela blízko. To není úryvek z nějaké válečné knihy, ale popis včerejšího silvestra. :-))

Anonymní řekl(a)...

To bouchání mě taky rozčiluje. I když letos jsem těm výrostkům vlastně byl docela vděčnej, že s tím začali už před vánocema. Alespoň si na to Robík už pomalu zvykal a zdálo se, že už ho nic nerozhodí. Dokonce jsme mu ani nedali prášek na uklidnění od zvěrolékařky. Bouchání na Silvestra o půlnoci za zavřeným oknem ho ponechalo celkem v klidu. Počkal jsem až do čtvrt na dvě a šel jsem ho vyvenčit. No a když zaujal dole u baráku tu svou polohu, přesně v té chvíli začali za domem zase s petardama. Chudák malej se lekl až vykviknul a utekl do tmy. Našel jsem ho schovanýho v křoví a abych ho dostal ven, musel jsem ulámat pár větví. Držel jsem ho v náruči před vchodem a ještě ho chlácholil, když se do domu vracela máma se dvěma dětma, kterým za domem pořádala ohňostroj. Když šla kolem, zašišlala: Jezisi, ten je loztomilej! A taky pěkně vystresovanej, stihl jsem jí ještě odpovědět. Nechápu, proč si to nemohli odbýt s ostatníma o půlnoci, zřejmě aby si to v tichu pořádně vychutnali...:o(
tat.