Haniččina cesta

Teta Hanička poletí do Londýna.

"Teta už odletěla?"
"Ne, ještě ne. Až za měsíc. Za čtyři týdny."
"A ona už si koupila letadlo?"

"To modlení pro děti

je takhle, babi:

Andělíčku, můj strážníčku,

opatruj mi mou nožičku,

opatruj mi obě,

zaplatím já Tobě."

První :-)

Barevné brambory

Jsou zábavné a zdravé.

Chutnají stejně jako ty žluté.

Obsahují antokyaniny, které mohou za ty pěkné barvy a působí antioxidačně.

...

Kouzelný svět tříletého dítěte

Na nebi si všimne dvou protínajících se kondenzačních čar.
"Hele, mami, to vypadá jako ksížek"
"Hm, to je křížek. Od letadel."
"To oni letěly, pomazlily se a pak letěly dál."

"Podívej Ani, moucha je v lustru,"
"A proč tam je?"
"Nevim.."
"Asi proto, aby měla svítící domeček."

:-)

Anička a její první besídka

A taky Vaneska a Evelínka :-)

Lenka Dusilová- Ohně

Jessince

Na bříšku hladit celý den
a házet klacík, když šli jsme ven.
V posteli se přitulit
a všechny nás pohromadě mít.
Každé lidské jídlo ochutnat,
naše ruce z lásky olízat.
Ty teď v psím ráji holuby honíš si
a my si zvykáme, že už s námi nejsi.



...

JE T'AIME - LARA FABIAN LIVE " NUE -2002 "

Dawn Penn - You Don't Love Me

Pro všechny, co potřebují pohodu. Nejsme to nakonec všichni? :-)

The Duck Song

pro všechny děti malé i velké a taky pro Sofinku, Jůlinku a Terezku

Tak máme třetí narozky dva měsíce za sebou

Andulka mluví jak o závod, zpívá na celý kolo, počítá do dvanácti (jedenanáct) a všechno jí zajímá. Pokud něco nevíte, ráda vám to vysvětlí, pokud se nebude zrovna stydět. Jenom jí nejde L a R, které nahrazuje různě (neni to hozbitý, jenom počebuju nový batejky). Je už velmi málo slov, které jí nerozumíme.
Ale minule mě překvapilo, že ve školce byl Ježík. Myslela, jsem že ježek, ale ne ne ne.
Byl to Jiřík.
A doma mi někdy při hře vyká: pjosímtěvás.. Ani jí neopravuju, jak je to hezký.

Je to všechno moc milý a sranda, ale je mi líto, že to tak rychle letí. Každý období, který zrovna máme, prohlašuju za to nejlepší, co jsem s ní dosud prožila (mimo nějakýho toho týdne vzdoru).
A pak koukám na měsíční díťátko a nemůžu uvěřit, že Anduš byla před třemi roky taky taková maličká, křehká a miminkovatá.

Annoying Orange - Wasssabi

Mladí by umírali lehce,
když zestárnou, už se jim nechce.
Proč?
Dá se zvyknout na život?


.

The Tap Tap - Řiditel autobusu

Dešťový trpaslík na Jarním slunohradu překvapený legračním světem

Simon's Cat

Pindíci

Jedu s Andulkou městskou.
Já: "Aničko, za chviličku vystupujeme, už na tebe čeká Pepíček."
Andul: "Jéééé, Pepík! On má pindíka, viď? Malinkýho.."
Já: "Hm.." a strkám dítě ke dveřím a ohlížím se po důchodcích v autobuse, jestli to slyšeli.
Andul důležitě pokračuje: "A tatínek má taky pindíka a velikýho!"
Slyšeli.
:-)




.

Nick Drake - One Of These Things First

Nick Drake (19. 6. 1948 – 25. 11. 1974) byl britský kytarista, písničkář a skladatel. Trpěl depresemi, insomnií a chorobnou plachostí, která mu bránila vystupovat před publikem. Jeho hudba proto nebyla tehdejším posluchačům téměř vůbec známá. Své první album (ze tří) vydal, když mu bylo jedenadvacet. Zemřel na předávkování antidepresivy ve věku 26 let.

Od čtenářky

V reakci na minulý příspěvek mi přišel mail:

Minule jsem v autobuse seděla za třema cikánskejma chlapečkama, byli všichni namáčklý na jedné dvojsedačce a zaníceně se bavili o tom, jak jednou budou vychovávat svoje děti:

Já jim nebudu dávat oblečení po sourozencích, aby se jim děti nesmáli.

A já jim budu pomáhat s úkolama, aby neříkali, že sou blbí protože jsou černý.

A já jim budu dávat do rohlíku hodně másla a salámu na svačinu, aby to neměli suchý.

A když půjdeme do krámu, tak jim koupím, co budou chtít.

Já ne, aby nebyly rozmazlený.

Tak já taky ne, ale nebudu na ně křičet, když budou něco chtít.

A budu chtít, aby se učili, protože "nevim-koho" maminka se neučila a teď je ve vězení...


Tak jsem jim hodně přála, aby se jim to jednou splnilo...

Cikánský holčičky

U nás ve vchodě bydlí romská rodina. Nevím o nich vlastně nic, jen to, že mají dvě malé holčičky. Jsou slušné, usměvavé a zdraví. Dneska jsem se s Andulkou vracela z procházky a holky křičí na maminku do okna: "Mamiii, ty děti (za barákem) jsou na nás zlý..."
Matka: "Tak si jich nevšímejte a běžte si hrát vedle."
Holky: "Prej jsme černý huby a oni nejsou...", smutně žalujou holky. Už nechtějí být venku.
Matka: "Tak pojďte domu."
Na chodbě stojí holčičky zdrceně a čekají na výtah.
Řekla jsem jim pár chlácholivých vět o tom, jak to má těžký ten, kdo je jinej, třeba na vozíčku, nemocnej nebo tmavej. Nevim, jestli to pochopily. Maminka jim možná řekne, že gadžové jsou svině.
Bylo mi jich moc líto.

Zase vtip

Trestanec utekl z věznice, kde byl zadržen po celých 15 let.
Při útěku narazí na dům a vloupe se do něj.
V posteli najde mladý manželský pár. Vytáhne muže, sváže ho na židli a přiváže ženu k posteli.
Na to na ní vyleze, políbí ji na krk, pak vstane a odejde do koupelny.
Když je trestanec v koupelně, muž říká své ženě:
"Poslouchej, tenhle chlápek je vězeň, podívej se na jeho oblečení! Nejspíš strávil dlouhou dobu ve vězení, viděl jsem, jak Tě políbil na krk. Jestli chce sex, nevzpouzej se, nestěžuj si, jenom dělej, co Ti řekne a uspokoj ho. Tenhle chlap musí být nebezpečný, jestli se naštve, zabije nás oba! Buď silná, miláčku. Miluji Tě."
Žena říká: "nelíbal mě, šeptal mi do ucha, že jsi vážně hezkej chlap a ptal se, jestli máme v koupelně nějakou vazelínu... Buď silný, miláčku. Taky Tě miluji".

Víla

Princezna

...

Pšídu, až ukjidim ten hjomad.
(tu hromadu)

Hádanka č. 2

Minule to bylo asi moc jednoduchý, ale tentokrát mi asi čokoláda zůstane... ;o)

mepička
a
honožka

Jak jsem myslela, že špatně slyšim

"Andulko a koukej támhle je véliká díra v zemi, tu vyhrabaly bagry. Vidíš tu díru? Bagrujou tam uhlí. Ale předtim, než tam byla ta díra, tak tam bylo město. Všechny domečky zbořili. Taky tam byl kostel a ten nezbořili, ale dali ho na kolečka a odvezli ho dál, pak ti ho ukážu. Teď už kolečka nemá, jenom stojí." Anduš zaujatě poslouchá a já se vžívám do role vypravěče ultra tajemnýho příběhu a opakuju to celé znovu.

Dítě ani nedutá a nakonec vydechne:
"Neuvěžitejné."



p

O opuštěných zavazadlech

Před Vánocemi jedu na návštěvu do hlavního města. Autobus má zřejmě kvůli počasí zpoždění a tak zmzlí cestující na nástupišti jsou opravdu rádi, když konečně dorazí. Za pět minut jsou všichni naložení a usazení, když jeden pán, co nastupuje jako předposlední povídá: Někomu tam zůstaly kufry! Lidi koukají z okna a prohlížejí si černý nový loďák na kolečkách a cestovní tašku. Pán větu zopakuje a pak si sedne. Nikdo nic. Řidič čeká patnáct sekund, bere věc za vyřízenou, startuje motor a odjíždí.
Pá pá kufry ve sněhu!

Myslela to vážně dobře!

Andulka: Bábo...
Babička: Aničko, já ale nejsem bába.
Andulka: Hm... ses babicka. Ale vypadás jako bába.

Vánoce (pro Terezku)

Dítko zdobí.

Stomek je obrovskej, venku to tak nevypadalo.
Větší jsem u nikoho nikdy neviděla.

Zato cukroví je málo.
Jsou to vlastně jen dva druhy pečenýho a dva nepečenýho.
Ale zas se nevyhodí.

Přejeme pěkný Vánoce!

Purple Haze

Ti kluci jsou úžasní. Vidět je tak naživo!

Povídáme pohádku

....a děti se stjatijy, Mařenka pjakaja, Jeníček řekl, Mařenko nepjakej, vylezl na stjom, uviděl světýlko a šli tam. Ale nebyl to jejich domeček, byla to perníková chajoupka. A protože měl Jeníček hlad, ujoupnuj pejníček. A v tom se otevřely deze a vylezla chobotnice.



.
Obvykle to bývá čaronice :-)

Hádanka

Udějám KUKUJEMEC! křičí na mě podesátý dítě.
A hádejte, co to bylo :-)

Vítěz dostane čokojádu.

Malý příběh sobotního večera v Orfeu

Marťa kouše do jablka: Fuuuuj co to je za sajrajt, ten Kráťa je prase, dal mi jabko a je nějaký shnilý, koukej na ten humus, jsem vod toho celá špinavá! plive jablko a utírá si ruku do kalhot.

o pět minut později
Kráťa: Jsi mi snědla dýmku! My tady z toho jabka celej večer hulíme!

Podziiiiim

Trička

Nažehlovačky a barvy na textil zapůjčila teta Renata. Děkujem! :-)

Hledá se křečík

6303i

Telefon Nokia 6303i je hodně podobný svému předchůdci a mému oblíbenci 6300. Protože je novější, má větší diplej, kulatější rohy, výkonnější foťák, vydrží déle nabitý, víc si pamatuje a můžete do něj stčit kdejaká sluchátka. To všechno bych ale oželela, protože bohužel (asi úplnou náhodou) ztratil jednu dovednost, kterou postrádám. Neumí ořezat text v SMS, takže pokud jste zvyklí při datlování používat T9 a psát slova jako víš, dobře, děkuji a podobně, připravte se na to, že diakritiku dostane i váš příjemce. Vám se tím zkrátí počet znaků vjedné zprávě na polovinu, tudíž zaplatíte v měsíčním vyúčtování za zprávy dvakrát tolik, co dřív.

Hm, nemilé. Ale operátorovi se to vyplatí! ;o)

Hotelová mýdla

Vždyť je to v pohodě

Přijdu do obýváku a chválím dítě, jak si pěkně vybarvuje.
To mi ale sdělí: "Andulka se počůjaja."
Ptám se: "Jakto?!" Zírám na mokrý kalhoty.
A malá se usmívá a chlácholí mě: "Ale jenom majinko.. To nevadí, to uskne.."
:-)

Inzerát. Nemáte někdo zájem? :-)

Máte-li depku, vytvořte trojici

Chilští horníci, zasypaní již 24 dní, pomalu začínali mít deprese. Pomohlo jim jídlo, zprávy od bližních a to, že utvořili 11 skupin po třech. A hnedka je komunikace živější, členové skupinek se o sebe navzájem starají. Takovej jednoduchej nápad a jak funguje! :o)

Pojídat! A cpe mi do ruky plyšáka, aby mluvil.

Od minulého Andulko-českého slovníku už Anduš hodně pokročila. Teď řekne všechno a dokonce zpívá. Pi Andulko, pi, zavzi ocka vsvsý, nebo Kákal pes, Mámo, táto komoze je myš, a tak podobně.

Andul: Bábo!
Babička: Nejsem bába.
Andul: Bábo poď sem a Áňou!
Babička: Nejsem bába
Andul: Bábo, poď, Áňa ceká!
Babička: Ne, já nejsem bába.
Andul: Babicko honá....!

A moc mě baví kepuc a čipapka. (kečup, škytavka)
:-)

Trampolína a výtvarné dílo

Až do nebíčka

Kotrmelec

Andulka se učí s vodovkami a štetcem. Toto je její první hlava, malovala ji sama. Můžete vidět oči, pět pus (hlavní je ta největší), dokonce i vlasy. Nos vznikl pravděpodobně náhodou.

Láska a nevěra

Iva (silna-zena.cz)

Většina problémů v našich vztazích je způsobena tím, že vlastně ani nevíme, co je láska, co to znamená někoho skutečně milovat... Pleteme si lásku s vlastnictvím, očekáváme, že ten druhý se bude chovat určitým způsobem, který potřebujeme k tomu, abychom se cítili šťastní... A když tomu tak není, propadáme zoufalství, trápíme se a máme sklon na lásku rezignovat...

Úžasnou definici lásky jsem našla v knize N.D. Walshe Přátelství s Bohem. Jsem si vědoma toho, že níže uvedené myšlenky budou pro většinu lidí příliš radikální a odvážné, ale mluví mi z duše a jsem přesvědčena, že je třeba tuto pravdu o lásce šířit. Vždyť až budeme umět opravdu jeden druhého milovat, bude se nám na Zemi žít jako v ráji ...

"Láska je něco, co si neklade žádné podmínky a co nemá žádné hranice ani potřeby.

Protože si neklade žádné podmínky, nevyžaduje nic, aby byla vyjádřena. Láska nic nevyžaduje.

Protože nemá žádné hranice, nikoho neomezuje. Láska je věčná a neomezená.

Protože nemá žádné potřeby, nechce nic, co není dáváno svobodně. Nechce vlastnit nic, co nechce být vlastněno. Nechce dávat nic, co není přijímáno s radostí.

Láska je svobodná. Láska je to, co je svobodné, neboť svoboda je podstatou toho, čím je Bůh, a láska je Bůh, vyjádřený ve vašem světě.

...

Kdyby to lidé chápali a kdyby podle toho žili, všechno by se změnilo. ...

Láska je svoboda.... Svoboda vyjádřit tu nejradostnější část toho, čím opravdu jste.... část, která ví, že jste totožní se vším a s každým... Ta část, která je pravdou vašeho já a kterou chcete prožívat nejnaléhavěji.

Chceme ji prožívat, kdykoli se setkáme s někým, s kým máme pocit jednoty. Problém je v tom, že takový pocit nemáme jen s jedním člověkem.

....

Lidé žijí takovým způsobem, v němž jim pocit jednoty se všemi způsobuje problémy...

Problém je v tom, že většina lidí si plete potřebu s láskou. Domnívají se, že láska a potřeba je totéž. Ale tak tomu není. Milovat někoho neznamená potřebovat ho.

Můžete sice někoho milovat a zároveň ho potřebovat, ale nemilujete ho proto, že ho potřebujete. Jestliže milujete někoho jenom proto, že ho potřebujete, pak vlastně nemilujete jeho, ale pouze to, co vám dává.

Když milujete někoho pro to, čím je, ať už vám dává nebo nedává, co potřebujete, pak ho opravdu milujete. Když od něho nic nepotřebujete, pak ho opravdu můžete milovat.

Pamatuj si, že láska si neklade žádné podmínky a nemá žádné hranice ani potřeby. Tak vás miluji já. Vy si však neumíte představit, že byste takovou lásku mohli přijímat, protože si neumíte představit, že byste takovou lásku mohli vyjádřit. A to je velice smutné.

Vzhledem k tomu, že říkáte, že se chcete stát vysoce vyspělými bytostmi, nevěra, jak tomu říkáte, není nic dobrého. To proto, že vám nepomůže dostat se tam, kam se dostat chcete. Být nevěrný znamená žít v neustálé lži, ale vy v hloubi duše víte, že vysoce vyspělé bytosti žijí vždy v pravdě. Pravda není to, co říkají, ale to, čím jsou.

Chceš-li být vysoce vyspělou bytostí, musíš být vždycky věrný. Především musíš být věrný sám sobě, pak druhému a nakonec všem. Jestliže nejsi věrný sám sobě, nemůžeš být věrný nikomu jinému. Takže miluješ-li ještě někoho jiného než toho, kdo si přeje, abys miloval jen jeho, musíš mu to říci - upřímně a jasně a okamžitě.

...

Na cestu k vlastní dokonalosti se vydáváš v okamžiku, kdy se vydáváš na cestu za svou pravdou. Touto cestou jdeš, jakmile prohlásíš, že vždycky budeš mluvit pravdu. A že budeš žít autentickým životem.

V takovém životě není místo pro nevěru. Říct někomu, že miluješ ještě někoho jiného, není nevěra. Je to upřímnost. A upřímnost je nejvyšší formou lásky.

...

A říkám, že jakmile se dovíte celou pravdu, vaše rozhodnutí, zda můžete milovat někoho, kdo miloval nebo miluje ještě někoho jiného, záleží na tom, co si myslíte, že od svého partnera potřebujete, abyste byli šťastní.

Říkám, že když nic nepotřebujete, můžete druhého milovat, aniž ho v čemkoliv omezujete. Můžete mu dát naprostou svobodu.

...

Mistrovství dosáhneš teprve tehdy, až se o formě svého vztahu k partnerovi začneš rozhodovat na základě toho, co považuješ za správné ty, nikoli na základě ustálených společenských konvencí nebo toho, co považují za správné druzí."

Jak jsme přišli k ženšenu

Česká republika: Dlužíte nám těch 186 milionů.
Severní Korea: Nemáme.
Česká republika: Vraťte nám aspoň něco.
Severní Korea: Nemáme. Nechcete ženšen?
Česká republika: Tak nám pošlelte loď zinku.
Severní Korea: Zinek ne.
Česká republika: Vraťte peníze, nebo dejte zinek.
Severní Korea: Jsme chudí, nedáme vám nic.
Česká republika: Tak pošlete ten ženšen.


.

O dovče a o tom, jak v nouzi poznáš přítele

Ahoj lidi. Myslím, že jsem ještě nikdy nepsala příspěvek na blog pod vlivem, ale dneska to tak bude. Vypila jsem čtvrt lahve becherovky, kvůli strhávání gázy z holého nehtového lůžka, za asistence starší sestry po telefonu.
Naše dovolená byla fajn, sice krátká a velmi horká, ale fajn. Zakončila jsem jí návštěvou krumlovské pohotovosti, protože mi můj nebohý manžel vjel naším autem nechtěně na nohu a amputoval nehet u palce. Byla to nehoda, samozřejmě, naschvál by to neudělal. Příště si dáme všichni větší pozor.
Co bych ale chtěla vyzdvihnout a ocenit je pomoc lidí v dosahu. Na místě činu se zčistajasna objevila paní, která věděla, co dělat. Nekoukat na krvácející ránu, položit se, pít studené pití, které obstarala, studený obklad, nohu nahoru. (Ne ona, ale já, samozřejmě!) Ono totiž, když se vám, nebo vašim blízkým náhodou něco takového stane, koukáte, je vám blbě a nevíte co dělat. A tak ta paní byla jako anděl. Manžel volal pohotovost, kamarád Petr držel nohu nahoře a Jituška obstarala plačící dcerku.
Noha zlomená není a šok je skvělá věc. Příroda je prostě geniální.
Jituš uklidila chatu, připravila svačinu pro Anduš, manžel se o malou celou neděli staral, skoro i sám vybalil, v pondělí nás vezl na převaz. Babička přišla nečekaně hlídat. Mladší sestra přijde zítra a starší asistovala alkoholové operaci po telefonu. Kdo byl daleko a věděl o tom, volal.
Mí drazí, máte zájem a jste skvělí!
Děkuji Vám.
Jste to nejlepší co mám.


Jéžíš, to je ale sentiment, co? Všem, komu to přijde trapný: tůdle, pacholci!

Dinopark Plzeň

,

Na buřtech s divadlem

Andulko-český slovník

Protože je tenhle blog z velký části Andulčin památníček, chtěla bych sem zapsat pár jejích slov. Anduš začala poslední dobou hodně mluvit, a i když jí rozumí převážně jenom maminka, některá slova nechápe nikdo. Musí to být pro ní stresující. A nejen pro ní. Anička to totiž řeší tak, že výraz opakuje zřetelně, s vykulenýma očima a zvednutým obočím neustále dokola a přidává na hlasitosti. Po dvou minutách si příjemce připadá jako úplný tupoun.

Táta má jousy. Píaj. Ble. (táta má fousy, píchaj, jsou ošklivý)
máni (páni - ukrajinští dělníci za okny)
had& (bagr. Někdy taky hadr.)
hat (had)
okon (okno)
pití, jus, oda (džus, voda)
míko (mlíko)
dudu (dudlík)
ijky, &jky (vlajky, vlajka) - velmi těžké na dešifraci
u u u (banán nebo opice)
ká ká (káč = kachna)
da da da (papoušek)
ko ko (slepice)
ha ha (pes)
mnááú (kočka)
bouk (brouk, mravenec, hmyz)
oucha (moucha)
označení ostatních zvířat vyžaduje též gestikulaci
Píde bubu! Néé, nepíde :o)
ýtach (výtah)
Isí pok! (Džesí, pojď!)
pipi (ptáček)
pi pi pi (kuře)
ijký (veliký)
máa& (malý)
ijký oda (hodně vody)
Ána ají ne. (Nechci spát.)
Bába bojí, né nebojí. (bába se bojí..)
Táta není. De je? Páci. (Kde je táta? V práci.)
babiba (babička)
mamima (maminka)
papap (ťap, ťap = chodit)
ham ham tadyto (jíst tohle)
jižiš (ježiš - něco se zozsypalo, upadlo, nejde)
hono (hovno, ale také pomazánka, co ho připomíná)
Mámo, de si?
Ána akem. Máma kaky. Pipík kaky. Teta.
(Áňa jela vlakem. Taky s mámou, tetou a Pepíkem.)
pupup (pupík)
kouk (koukat)
pojídat (povídat - pohádku před spaním)
tetek (Krtek)
ajíc (zajíc)
dejda (strejda)
deda (děda)
Iky (Viky, Viktorka)
autobus, učitě - to už je machrovinka :-)

& = něco mezi A a E, jako ae v angličtině

.