U nás ve vchodě bydlí romská rodina. Nevím o nich vlastně nic, jen to, že mají dvě malé holčičky. Jsou slušné, usměvavé a zdraví. Dneska jsem se s Andulkou vracela z procházky a holky křičí na maminku do okna: "Mamiii, ty děti (za barákem) jsou na nás zlý..."
Matka: "Tak si jich nevšímejte a běžte si hrát vedle."
Holky: "Prej jsme černý huby a oni nejsou...", smutně žalujou holky. Už nechtějí být venku.
Matka: "Tak pojďte domu."
Na chodbě stojí holčičky zdrceně a čekají na výtah.
Řekla jsem jim pár chlácholivých vět o tom, jak to má těžký ten, kdo je jinej, třeba na vozíčku, nemocnej nebo tmavej. Nevim, jestli to pochopily. Maminka jim možná řekne, že gadžové jsou svině.
Bylo mi jich moc líto.
Michal Stehlík, Martin Groman: Přepište dějiny (nejen) k maturitě
-
[image: obálka knihy Přepište dějiny (nejen) k maturitě]Sledovat rozhovory
Stehlíka s Gromanem nebo číst jejich knižní vydání bylo zajímavé, byl to
hlubo...
před 3 dny
1 komentář:
To je smutný, chudinky cikánečky... Ale ty děti jen opakujou, co slyšej doma. A jakej názor maj na romy dospělí, za to si v drtivý většině můžou cikáni sami.
Okomentovat