pátek 1. dubna 2011

Od čtenářky

V reakci na minulý příspěvek mi přišel mail:

Minule jsem v autobuse seděla za třema cikánskejma chlapečkama, byli všichni namáčklý na jedné dvojsedačce a zaníceně se bavili o tom, jak jednou budou vychovávat svoje děti:

Já jim nebudu dávat oblečení po sourozencích, aby se jim děti nesmáli.

A já jim budu pomáhat s úkolama, aby neříkali, že sou blbí protože jsou černý.

A já jim budu dávat do rohlíku hodně másla a salámu na svačinu, aby to neměli suchý.

A když půjdeme do krámu, tak jim koupím, co budou chtít.

Já ne, aby nebyly rozmazlený.

Tak já taky ne, ale nebudu na ně křičet, když budou něco chtít.

A budu chtít, aby se učili, protože "nevim-koho" maminka se neučila a teď je ve vězení...


Tak jsem jim hodně přála, aby se jim to jednou splnilo...

9 komentářů:

Pavlik řekl(a)...

Chápu, že ty děti jsou zatím jako nepopsaný list papíru. Bohužel jediné, co je rodiče naučí je využívání našeho sociálního systému ve svůj prospěch, že něco ukrást je lepší, než si na to vydělat, že gadžové, kteří nechtějí žít jako ve chlívě, to nakonec uklidí, ohánění se termíny jako je národnostní menšina a rasismus a absolutní nezodpovědnosti a ignoranci vůči všem a všemu. A tyto hlavní zásady se bohužel dědí z generace na generaci.Mě zas roztomilí malí cikáni minule málem poslali do prdele, když jsem jim říkal, že kopat si s míčem o panelák dva metry pod mým oknem není úplně dobrý nápad. A to je jen kapka v moři z toho, co s nima zažívám.Ale mě nejenom že nikdo nepolituje, já budu navíc odsouzen jako rasista! Markét, proč mě takovým článkem provokuješ? :-)

Tereza řekl(a)...

Tak já jsem jako dítě taky chodila ven, házet si míčem o panelák, Pavlíku, to nedělají jen cikánské děti.

A mně to přijde smutný. Žádné dítě nemůže za to, komu se narodí, přeci, a tady je evidentní snaha těch dětí někam pokročit.

Hlavně hodně másla a salámu do rohlíku. Ach jo.

Že se ale máme dobře, co?

Anonymní řekl(a)...

Díky, Terez. Že tak uvažuješ a že to umíš tak pěkně, výstižně napsat.

Pavle, opravdu chceš, aby Tě někdo litoval a ne odsoudil? A co myslíš, že si v duchu (a i nahlas) přejí ty děti, na kterými jsi právě zlomil hůl?

Máme, Terez. :)

Abee

Pavlik řekl(a)...

Ale Holky, vždyť já nepsal že mi těch dětí není líto.Naopak. Jen jsem si povzdechl nad tím,že jim to bohužel dlouho nevydrží. Že je rodiče místo nějakých morálních hodnot, úcty a zodpovědnosti, budou učit věci, ketré jsem popsal a že se za pár let budou chovat jako ti, které tu vídám každý den.A to, že si nemůžou rohlík více namazat je opravdu smutné, ale toto má zase jen jednoho viníka. Jejich rodiče, kteří mají na prvním místě při nakupování alkohol a cigára. Vždyť to všichni víte, všichni ten problém znáte. Ach jo.

Anonymní řekl(a)...

Přečtěte si Rok Kohouta,geny se přeprogramovat nedají.Znám také jednu romskou ,slušně vypadající rodinku s dvěma dětmi.Chodí po obchodech,rodiče si nechají ukazovat zboží a milé dětičky vám zatím ukradnou kabelku s penězi.Bohužel to je má a ne jediná zkušenost s cikány.Ale jak říkám,mají to od přírody nastavené jinak a o náš způsob života zájem nemají.Rita

Tereza řekl(a)...

Rok kohouta jsem četla, i další knihy o problémech adopce, a je to smutné čtení. Přesto vím, že i já jednou nějaké takové děťátko adoptuji.

Protože - opravdu chcete zahodit tu možnost, že zrovna ty tři dětičky z autobusu jsou ta jediná výjimka z pravidla?

Příliš kruté a příliš sobecké. Na tohle nemáme právo.

Anonymní řekl(a)...

S těmi geny... Ani odborníci (psycologové, sociologové, antropologové, lékaři smýšlející různými směry) ještě nedošli k žádnému potvrzenému stanovisku. A tak jsou teorie dvě základní: geny vs. společnost. Zjednodušující argument je ten, že když dítě vychovávají vlci (a to se skutečně stalo, ne jen v pohádkách), zvlčí. Začne chodit po čtyřech atd. Poslat romské dítě do nějaké rodiny praktikující islám jako vlastní dítě dcery vážené rodiny, nebude chodit po okolí a krást... Adoptované dítě v ČR bude pořád dítětem označeným barvou kůže, které si vypěstuje určité návyky už děcáku, protože už tam (a hlavně tam) dochází k primární socializaci, která má jen malou šanci na to být přepsána. A i když adoptujete miminko, je na Vás těžký úkol přesvědčit ho, aby okolí vůbec nevnímalo, protože i na to Vaše adoptované dítě bude Pavel pohlížet tak, jak popsal nahoře a i já si v jeho přítomnosti zkontroluju, že mám důkladně zaplou kabelku. Nehledě na to, že i prenatální období života má vliv na jeho následnou kvalitu a to z hlediska tělesného, tak i duševního... a živto romů, tak jak ho známe z běžné životní zkušenosti, nevypadá jako vhodné "prenatální zázemí"...

Každá mince má dvě strany.

Abee

Marek řekl(a)...

Můžeme to slovo hodnotově vnímat jak chceme a já to myslím v tomhle případě neutrálně, ale rasismus je definovaný právě jako nauka, která říká, že určité lidské rasy nebo skupiny "to mají od přírody nastavené jinak". Něco je jistě v genech, hodně je jistě ve výchově. Já kdybych se narodil s jinou barvou kůže a všichni si na mě ukazovali, poslouchal bych odmala vtipy o cikánech a po dopoledni ve zvláštní škole (kam jinam by měl cikán přece chodit? - mimochodem je zvláštní, že do speciálních škol chodí hlavně cikáni, protože podle zákona jsou na to nastavená ta kritéria tak, že musí mít psychickou poruchu určitýho typu a tenhle typ poruch nelze indukovat prostředím; ty děti jsou často na školu nepřipravené a ne nezralé, jak vyžaduje zákon) se vracel domů do prunéřovského ghetta, tak by se můj život s největší pravděpodobností vyvíjel hodně odlišnými směry. Mimochodem co se týče tý adopce, tak: I přes vyrůstání v jiný rodině přetrvává ta stigmatizace společnosti (barva kůže apod.) a navíc se většinou přidávají velký problémy s hledáním vlastní identity, ještě víc opět posílený tím, že je nejen to dítě adoptovaný, ale navíc je to Rom vyrůstající v bílý rodině. Doporučuju útlou publikaci Budování identity dítěte od Jeronýma Klimeše, vydalo to o.s. Rozum a cit a na jejich stránkách to jde stáhnout v pdf. Věnuje se náhradní rodinné péči a hodně právě problémům Romů.

Ono dělat jednoduchý závěry je snadný, ale často to bohužel nejsou ty nejsprávnější závěry. Nejjednodušší řešení měla Národní strana, nejlepší zřejme Stehlíková, Kocáb, Člověk v tísni apod., kteří byli odsuzovaní za to, že jen tvoří koncepce, který se nikde neprojeví. Některý véci prostě trvají roky až desetiletí.

Jestli by nestálo za to zamyslet se, nakolik jsou některý "romský problémy" spíš problémem a chybou většinový společnosti.

Snad to jde pochopit, píšu v rychlosti:) Občasný čtenář Marek Haas

J-Lo řekl(a)...

Je fakt, že asi v každém z nás bojují předsudky proti ušlechtilým názorům, špatné zkušenosti proti možnému přiblížení se k ideálu, chápu Pavlika v jeho lámání hole a chápu i Terezku v jejím boji s realitou. Sám myslím, že dnes cikánským děckám chybí hlavně motivace... a to je dáno jak rodiči (pavlikoidní verze) tak bílou většinou (terezkoidní verze), ale každopádně i vrozenou dispozicí (ritoidní verze). Řekl bych, že je pak poměrně individuální, kde převáží jakej vliv (verze), ale výsledek je zatím smutný a já bych s ním rád něco udělal... a snažím se, ne že ne... ale jestli to k něčemu bude, bůhví... jinak doporučuju též cikánské pohádky, teď jsem s nimi začal a možná cikány trochu víc pochopím;) více na soběpisníku...