Tak máme třetí narozky dva měsíce za sebou

Andulka mluví jak o závod, zpívá na celý kolo, počítá do dvanácti (jedenanáct) a všechno jí zajímá. Pokud něco nevíte, ráda vám to vysvětlí, pokud se nebude zrovna stydět. Jenom jí nejde L a R, které nahrazuje různě (neni to hozbitý, jenom počebuju nový batejky). Je už velmi málo slov, které jí nerozumíme.
Ale minule mě překvapilo, že ve školce byl Ježík. Myslela, jsem že ježek, ale ne ne ne.
Byl to Jiřík.
A doma mi někdy při hře vyká: pjosímtěvás.. Ani jí neopravuju, jak je to hezký.

Je to všechno moc milý a sranda, ale je mi líto, že to tak rychle letí. Každý období, který zrovna máme, prohlašuju za to nejlepší, co jsem s ní dosud prožila (mimo nějakýho toho týdne vzdoru).
A pak koukám na měsíční díťátko a nemůžu uvěřit, že Anduš byla před třemi roky taky taková maličká, křehká a miminkovatá.