čtvrtek 30. června 2011

Mladí by umírali lehce,
když zestárnou, už se jim nechce.
Proč?
Dá se zvyknout na život?


.

4 komentáře:

Tereza Gvoždiáková řekl(a)...

Markétko, marně přemýšlím, odkud to je?

Amara řekl(a)...

Terezko, odnikud.. jen mě to tak napadlo... :-)
Přijde mi, že starší lidi (většinou) jsou tak nějak víc přimklí k tomu životu a pozoruju to i na sobě.. Jestli to je těma vazbama, který si člověk vytvoří a zvykne si na ně anebo jsou lidi časem melancholičtější anebo tak nějak víc utichnou než když byli mladí a rozlítaní a vnímají, že to okolo je krásný a vzácný... nevim. Možná všechno dohromady..

Tereza Gvoždiáková řekl(a)...

Markétko, tak to je hodně zvláštní.

S myšlenkou samozřejmě souhlasím, ale nemůžu se zbavit pocitu, že ten text znám! V hlavě mi zní i melodie, taková utahaná, není to přímo píseň, ale ... Na mysl se mi dere Radůza, Schmitzer nebo někdo podobný.

Amara řekl(a)...

Hmmmm... tak ono případ, kdy dva lidi vymyslí nezávisle na sobě stejnou věc není úplně ojedinělej. Ale zajímavý to rozhodně je :-)
Kdysi jsem o tom viděla i nějakej dokument, mluvili tam o různých vynálezech. Je o tom i nějaká teorie, něco o kolektivním nevědomí snad..