středa 20. května 2009

Pravá láska

Existuje pravá láska mezi mužem a ženou? Když se člověk zamiluje, vypadá to jako pravá láska. Když nic jiného neexistuje, když jste ochotni pro tu lásku zemřít, jako Romeo s Julčou. Mozek zaláskovaného člověka je zfetovaný krásnými hormony a to časem přejde. Zvykneme si na to, že je ten druhý s námi a pak už jde jen o to, jak dokážeme spolu vycházet, jak spolu žít v co největším souladu. A je to pak ta opravdová láska? Když nás ten druhý vytáčí maličkostmi, když se nemůžeme občas vystát, když se hádáme a nadáváme?
Je snad ideální vztah založen na vzájemné závislosti jeden na druhém, kdy oba fungují jen jako celek, doplňují se, podporují a nemohou bez sebe být ani den? A může vůbec něco takového existovat, není snad vždycky jeden ve větší závislosti než ten druhý? Východní filosofie učí, že žádná připoutanost nepřinese člověku štěstí. Snad je tedy lepší, když má každý svůj prostor, věnuje se každý svým věcem a potkají se večer, avšak není v tomto případě riskantní to, že když budou trávit čas bez sebe, může se objevit někdo jiný, třetí? Skoro vždycky přijde někdo třetí. A co pak s tím udělat, když fenylethylamin, který už nějakou dobu spal, se znovu probudí a jsme rázem zase na začátku? Je jasné, že s tímhle se pere lidstvo od začátku věků a láska je krásná jenom z jedné strany.
Proto si myslím, že pravá láska mezi mužem a ženou neexistuje.
Jestli mezi lidmi na Zemi vůbec nějaká pravá láska je, bude to láska mateřská.

26 komentářů:

J-Lo řekl(a)...

Jenže možná, že tu pravou lásku hledáme špatně... v té jediné pravé lásce... vždyť právě láska k dětem dokazuje, že se dá milovat stejně, i když máš jedno dítě, dvě děti nebo osm dětí. A žárlí snad druhorozenej na prvorozenýho a ten na benjamínka??? ;)

TG řekl(a)...

Ano, Honzo, žárlí.

TG řekl(a)...

Ano, Honzo, žárlí.

Anonymní řekl(a)...

Já si myslím že pravá láska existuje,je jasný že ze začátku je to vždy krásné,ale tak to má asi být!a taky si myslím že vzájemně se doplnovat,žít spolu,řešit problémy,a příjde mi normální když si člověk občas leze na nervy,ale v srdci cití to co cotí.Akdyž příjde někdo třetí ,i to se stává.Ale kdybych nevěřila na pravou lásku nikdy bych se nezamilovala.Byla jsem jen jednou a tak to i zustalo a zustane to boužel vím.A nemohla bych napsat že nevěřím na pravou lásku a být s člověkem nebo si ho pak vzít.To je prostě můj názor.

Amara řekl(a)...

To anonym:
a je to pravá láska, když je třeba jednostranná? Zřejmě ano, protože mateřská bývá taky někdy jednostranná. A dle Vašeho názoru, když prožijeme svou pravou lásku v 17ti letech a ona nevydrží, měli by pak lidé zůstat už sami?

Anonymní řekl(a)...

No já nevím, jestli pravá láska existuje. Já si jí představuju jako absolutní souznění, ale to snad ani neexistuje. Alespoň já to nezažil a ani nikdo z těch lidí, co znám. Zamilovanost, ta funguje, ale zákonitě časem vyprchá a zůstane zvyk, pohodlnost a strach ze samoty. Někdy přijde nová zamilovanost, ale sotva to dopadne jinak. Ale mateřská láska, to je něco úplně jiného, to je něco, co mají ženy zabudované někde hluboko v genech, matka bude milovat svého syna i když to bude pedofilní maniak a vrah. I když výjimky existují ve všem.

Lanetka řekl(a)...

To: anonymni
Kdybyste neverila na pracou lasku, tak byste se nezamilovala? Ono se to da nejak ovlivnit? Rict si, ze dneska neni zrovna dobrej den na zamilovani se a proto to neudelam? Nemyslim, ze to muze kdokoli ovlivnit.

Jiří řekl(a)...

Ale vezmete se, Markét, viď?

Anonymní řekl(a)...

Myslím že vše je osud.A zamilovat se lze jen jednou a opravdově.Je jasné že lidé už sami nezustanou kdyz poznají zklamání v tech 17letech,ale vzdy budou hledat nahrazku a podobu té pravé první opravdové lásky.Myslím že tohle téma je na dlouhé povídání.Jelikož vsichni co sem píšete máte pravdu.Láska bývá jednostraná,zůstane zvyk,ano,strach ze samoty,ano...ale to vše k tomu patří přece.A mít rád a milovat je velký rozdíl.To člověk pozná.A i když příjde zklamání stojí to za to,a jeto krásná věc ta láska a hlavně ta mateřská!

Amara řekl(a)...

To Jiří: Ano, jestli mě po tom článku bude ještě chtít...

Anonymní řekl(a)...

Zkusím to trochu materialisticky...Tak já třeba rozlišuju lásku a ještě zamilovanost. Zamolovanost je podle mě šťastné období, kdy

jsme plni euforie a odvahy. Je to vždycky na začátku. To co se nám dříve zdálo těžké, nám nyní jde

od ruky jako mávnutím kouzelného proutku. Jsme plni dobré nálady, sebevědomí, jsme

komunikativnější, nic nám nepřijde těžké, nemožné, záříme...atd. Prostě jsme nacucaný tím

fenylethylaminem, jak píše Markéta. Dokonce jsem někde četl, že existuje i hormon štěstí, který s

tím úzce souvisí. No musíme být pěkně sfetovaný :).
Ale láska...to je trvalý cit, který vznikne mezi dvěma lidni aspoň tak po 3 letech. Máte chuť pečovat o druhého, odpovědnost a úctu k druhému a dobře znáte tu svou druhou polovičku. Lásku spíš prožíváme jako těšení se z přijetí az blízkosti partnerem, protože po takové době už nemáte potřebu si s partnerem tolik povídat, nepotřebujete se navzájem ohromit svojí osobností nebo zkušenostmi. Prostě je to oddanost a bezpečí. Ale je třeba se učit tomuto citu, protože je to akt naší vůle. No jeje... :)
A pokud jde o tu třetí osobu, jak Marketa píše...podle mě by se měl človíček v partnerském vztahu držet raději konkrétních možností, než se nechat unášet romantickými představami. Jsou situace, na které opravdu nejsme připraveni - porozumím partnerovým slabostem a nárokům? Jsem ochotna vzdát se svých plánů a snů v životě? K tomu, aby vztah dobře fungoval podle mě nestačí pouze láska a dobré srdce. Je důležitý, aby se ti partneři vzájemě povahově doplňovali, aby měli podobné zkušenosti, životní rituály, ale i plány do budoucna. Hej??? :)
somo
somo

Anonymní řekl(a)...

Teda to jsou ale kecy. Láska je cit, kterému se musíme učit?! Vznikne tak po 3 letech?! Už ta představa že se můžeme učit něco cítit je naprosto nesmyslná.To by jsme se mohli i naučit, jak necítit. Cit je přece něco co nemůžeme vůlí ovládat.To by jsme vedli spokojený život, kdyby jsme si mohli poručit co cítit a co ne.
A když napíšete že by jsme se měli držet konkrétních možností a ne romantických představ, tak z toho je vidět že jste nikdy nebyl(a) zamilovaná.Je to sice velmi velmi rozumné, ale když se člověk zamiluje, tak jde veškerý rozum stranou. Pavel

Anonymní řekl(a)...

Však taky je to v pořádku, je to váš názor a máte na něj právo ;-). Např. Erich Fromm v roce 1966 prohlásil, že láska je též umění a akt naší vůle, a taky měl na to právo :). Podle mě ale stale mluvíte jenom o zamilovanosti, a to je něco jiného. A proč bychom se nemohli učit citu? Já si myslím, že se učíte a ani o tom nevíte. Vemte si, že lásky si ani nemusíte všimnout... S tím rozumem máte pravdu, sám jsem si to zkusil (i kdyz se vám to možná nezdá :) ). A co se týká těch konkrétních možností, to bylo myšleno taky jinak. Jestli se nemýlím, Marketa psala o tom, že když jste již v njakém vztahu a ohromí vás třetí člověk, co s tím? Kdybych se řídíl vaší radou, tak lítám ze vztahu do vztahu...chápete??? Jo a ty 3 roky neberte moc osobně, vychází to z průzkumů.
somo

Anonymní řekl(a)...

Ještě k těm 3 letem...vy pečujete o druhého, vyznáte se ve svém partnerovi a nesete za něj odpovědnost hned na začátku vztahu??? No to snad nemyslíte vážně :).
somo

Anonymní řekl(a)...

Takže pečovat o druhého, vyznat se v něm a nést za něj odpovědnost je láska?! Aha! Konečně mi to někdo vysvětlil. :-)
Myslím že definovat lásku, zamilovanost a jiné city se vlastně dost dobře nedá. Je to hrozně individuální. Dlouho třeba říkáme mám Tě rád a pak se najednou něco zlomí a my říkáme miluji Tě a pak to přejde a my říkáme že je to láska. Někdo třeba používá slova miluji Tě,ale my by jsme na jeho místě použili mám Tě rád.
Nekdo třeba po 3 letech použije slovo láska, ale jiný by řekl že miluje, ale ne už tak intenzivně. Je to stejný jako u nemít rád a nenávidět.
Myslím že spousta lidí taky lítá ze vztahu. Pavel

Amara řekl(a)...

Mám vždycky radost, když se mi jednou za rok povede rozpoutat takovou pěknou diskuzi.

Vzkaz pro všechny, co se mě už zeptali a pro ty ostatní, co je jim zeptat se blbý, ale proberou to později s ostatníma:
NE, NEMÁM MILENCE. ALE MÁM OČI.
Dík za všechny příspěvky :o))

Anonymní řekl(a)...

Aha máš oči,snad to nic neznamená....:-)

Amara řekl(a)...

Cože? Znamená to, že vidim, jak žijou lidi okolo a vidim jejich příběhy... prostě vidim, jak to chodí. To je vše.

Anonymní řekl(a)...

Pavle! Svou hloubkou názorů na lásku, zamilovanost a vztah jsi mě velice překvapil. Bych to označila za jednu zmála přečtení hodnou odpověď. Anche

Anonymní řekl(a)...

Tak to máš pravdu!

Anonymní řekl(a)...

Hlavně at to klapne Vám Markét,na pořád...:-)

Anonymní řekl(a)...

Jsou lidé, kteří vstoupí do našich životů a rychle zase zmizí.Některým můžeme jim být ale vděčni, že se podepsali do našeho srdce.
somo

Anonymní řekl(a)...

Podle statistik vydrží vztah v průměru tři roky. Po této době přicházejí problémy, které, pokud se vědomě neřeší, do té doby ideální pár rozloží: bezvětří v posteli, odcizení, nuda, rozdílnost názorů na to, kam by vztah měl směřovat. V zamilované fázi nedostatky nevidíme, centrum kritiky je v našem mozku dočasně mimo provoz. Jakmile se ale dostaneme do příčetné fáze a jsme schopni opět racionálně uvažovat, vyplavou chyby a nedostatky našeho protějšku na povrch s nebývalou intenzitou a my si klademe otázku: „jak se mohl tak rychle změnit?“ Nezměnil, jen jsme si začali všímat i jiných věcí než vlastního zrychleného tepu v jeho blízkosti.

Anonymní řekl(a)...

přesně...
somo

Tina Petersen řekl(a)...

Ahoj, jmenuji se "Tina Petersen" Jsem z Odense v Dánsku. Byl jsem ženatý 9 let s Oliverem a oba jsme měli spolu dva (2) syny. Oliver byl můj milenec na střední škole, můj vysněný muž a já jsme ho milovali víc, než dokážou vyjádřit slova. Najednou můj manžel začal spát a dávat různé omluvy, proč se nemůže vrátit domů. Děti, které byly zvyklé být vždycky kolem svého otce, ho teď vidí ječmen. Začal mít vnější vztahy s jinými ženami a neuvažoval, jak se budou děti nebo já cítit.

Celý můj svět byl otřesen a zdá se mi, že jsem ztratil jediného člověka, kterého jsem kdy opravdu miloval. To se ještě zhoršilo v okamžiku, kdy požádal o rozvod ... Snažil jsem se, co mohl, aby mu změnil názor a zůstal se mnou a dětmi, ale veškeré úsilí bylo marné. Prosil jsem a zkoušel všechno, ale nic nefungovalo.

Průlom nastal, když mě někdo představil tomuto nádhernému, velkému kouzelníkovi, který mi nakonec pomohl ... Nikdy jsem nebyl fanouškem takovýchto věcí, ale prostě jsem se rozhodl neochotně vyzkoušet, protože jsem byl zoufalý a nezbylo mi na výběr ... Udělal zvláštní modlitby a použil kořeny a byliny ... Během dvou dnů mi Oliver zavolal a byl mi líto všech emocionálních traumatů, které mi způsobil, přestěhoval se zpět do domu a nadále šťastně žijeme jako jedna velká rodina. co úžasný zázrak doktor Zuzu udělal pro mě a moji rodinu. Pomohl mi také vyřešit můj problém s artritidou, se kterým se zabývám celá léta

Představil jsem mu spoustu párů s problémy po celém světě a měli dobré zprávy ... Pevně ​​věřím, že někdo tam potřebuje pomoc. Pro naléhavou pomoc jakéhokoli typu kontaktujte lékaře Zuzu nyní prostřednictvím jeho e-mailu: doctorzuzutemple@gmail.com nebo WhatsApp ho na +2347013499818 a také kontaktujte doktora Zuzu na Vibru prostřednictvím +2347013499818

Eunice Noah řekl(a)...

Bylo to jako filmový trik, když mi doktor Edede vrátil mého manžela do 24 hodin, vyzkoušel jsem mnoho zpusobu, jak dostat mého muže zpet, ale vždy se setkávám se špatnými lidmi, dokud jsem nemyslel doktora Ededeho radu každému, kdo má stejný problém kontaktujte ho na Ededetemple@gmail.com nebo Whatsapp +233235887825 Slibuji, že vás nikdy neodradíme.