Babička uspořádala Andulce křtiny v pravoslavném kostele. Myslela, že se nechám pokřtít rovnou taky, abych prej "někam patřila". Mluvila jsem ale s panem farářem a řekla jsem mu, že jsem spíš Hare Krišna, pověděla jsem mu o karmě, reinkarnaci a jediném bohu a on mi tedy raději nadělil nějakou tu literaturu, abych s tim ještě počkala a řádně si to rozmyslela. Během našeho rozhovoru vyšlo najevo, že křestem smýváme z člověka prvotní hřích Adama a Evy a jedině tak můžeme po smrti vstoupiti do chrámu páně. Pochopila jsem, že pan farář tomu SKUTEČNĚ VĚŘÍ a docela mě to překvapilo. Protože jak mohou lidé pocházet z těchto dvou prvních bytostí? Jestliže přece Adam s Evou měli děti, k pokračování lidstva se museli křížit jejich děti anebo dokonce rodiče s dětmi, protože jiní lidé nebyli. Je to snad důvod, proč je lidstvo tak trochu na hlavu?
5 komentářů:
Nám Otec Josef říkal krásnou věc - že Genesis není reportáž ze stvoření - vždyť tam tehdy nikdo ani nemohl být, aby to zapsal! Je to duchovní prožití prvotního hříchu... A pak jde opravdu jen o to, jestli člověk vezme na sebe vinu už od narození nebo se cítí hříchem nezatížen (to mu potom většinou vydrží celej život). Pak ale stačí zamyslet se nad slovy pýcha a pokora, z nichž ani jedno v moderním slovníku už moc nepoužíváme (natož pak nějaký slovo "hřích", tak nanejvýš "prohřešek":) Vy jste teď s Péťou projevili pokoru vůči babičce, neboť jste nechali Aničku omýt z prvotního hříchu, v nějž nevěříte, tedy ne kvůli sobě, ale kvůli babičce. To vám při posledním soudu určitě přičtou k dobru:D Nevím, cos dostala za literaturu, ale kromě NZ a SZ bych fakt doporučoval tu Chestertonovu Ortodoxii (kupodivu to není o pravoslaví, jak by název napovídal, ale o křesťanství jako takovém.
Prvotní hřích už tu popsal Honza, ale já bych se zamyslel nad tím křtem. Baptisté křtí až dospělé lidi (a musí to dělat v bazénu, aby se jim tam ten člověk potopil celej :-)) a to, si myslím, je rozumější, než křtít malé děti. Každy by si měl pak vybrat sám, kam chce patřit, zda chce ten hřích ze sebe smýt. Malé dítě z toho nemůže mít rozum a my jej takhle donutíme patřit do společenství křesťanů, ať chce, nebo ne. Každý proděláváme během života fáze vývoje, kdy se obracíme k nějakým autoritám, ale má-li to být Jediný Bůh, nebo Brahma, to ať už si vybereme sami.
-
Jinak, pan farárř tomu musí věřit - jinak by přece nemohl být farář!
Jiříku, to je zařízený právě tak zvláštně... ten křest vlastně není pro Aničku nic závaznýho, ten je vlastně pro tu babičku, protože pro ni jako křesťanku je Anička chráněná před peklem, očištěná a ona za ní cítí zodpovědnost (a Anička ji za sebe ještě necítí). Abys ty uznal, že cheš být křesťanem i vlastní duší rozhodnut, musíš se nechat biřmovat, a to jde až když máš rozum aspoň trochu sebranej. Křest je rituál, ano pro mnoho lidí z krajin, kde je tradičně křesťanské náboženství, tak podobný vánocům, tedy můžeš si věřit třeba v osmirukýho lucipera, ale dárky nadělíš i přijmeš, hlavu dítěti smočíš a pak se na štamprličkou poveselíš. Ale proč ne? Vždyť rituály jsou celkem příjeným kořením života a svým způsobem nás trochu odlišují od zvířátek (chraň Pánbů pravoslavnej i mohamedánskej, že bych si myslel, že vlastně zviřátka nejsme;)
..... nedokazu se ubranit pridani komentare po precteni si vasi mile reportaze z krtu vasi Andulky .... posilam pozehnani me osobni ( Bozi pozehnani uz mate v te forme tech krtin samozrejme ... )a moje uprimne blahoprani .....
... pan Losenicky vam to dobre vysvetluje tak ho poslouchejte ... ja jsem taky pred dvaceti lety byla 'spise Hare Krishna' .... tak citim velkou naklonnost .... obe nase deti jsme pozdeji pokrtili kdyz jim bylo ctyri a pul a dva roky a mam na to pekne vzpominky porad .....
anna
A vopravdu si to vybirame my?
Okomentovat