Werner Holzwarth
Jednou ráno vystrčil krtek hlavu ze země, aby se podíval, jestli už vyšlo sluníčko. Vtom se to stalo: Podivná hnědá a oblá věc, která připomínala klobásu, přistála krtkovi přímo na hlavě.
"To je ale drzost!" rozzlobil se krtek. "Kdo se mi vykakal na hlavu?" Ale protože byl silně krátkozraký, nikoho neviděl.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se holuba, který právě letěl kolem.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle," odpověděl holub. A - šplích cák - na zemi se přímo před krtkem rozprsklo něco bílého a pocákalo mu celou pravou nohu.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se koně, který se pásl nedaleko na louce.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle!" řekl kůň. A - buch bách - pět macatých koňských koblih dopadlo s žuchnutím na zem těsně vedle krtka. Krtek byl ohromen.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se zajíce.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle!" řekl zajíc. A - ratatata - na krtka se sesypalo patnáct zaječích bobků. Krtek bleskurychle uskočil do bezpečí.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se kozy, která zasněně bloumala opodál.
"Moje? Kdepak," odpověděla koza. "Já kakám takhle." A - klopiklap - po zemi se rozkutálela hrst úhledných kuliček. Vypadaly skoro jako karamelky. Krtek si je se zájmem prohlédl.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se krávy, která nedaleko spokojeně přežvykovala.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle." A - plesk - na zem dopadl obrovský hnědozelený kravinec. Krtkovi se náramně ulevilo, že se mu na hlavu nevykakala právě kráva!
"To je tvoje hovínko?" udeřil na prasátko.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle!" řeklo prasátko. A - prsk pšouk - v trávě přistála měkká, nahnědlá hromádka. Krtek si okamžitě zacpal nos.
"To je...?" chystal se krtek zeptat jako obvykle. Ale když přišel blíž, uviděl, že před ním sedí dvě tlusté mouchy masařky a na něčem si pochutnávají.
"Konečně někdo, kdo mi pomůže!" zajásal krtek a hned se nedočkavě zeptal: "Nevíte, čí je to hovínko?"
"To v zápětí zjistíme, zabzučely mouchy. A za chvíli hlásily: "Je to jasné, byl to PES."Konečně krtek věděl, kdo se mu vykakal na hlavu: BARYK, řeznický pes.
Krtek se hbitě vyšplhal na Barykovu boudu.... A - pim - Barykovi přímo na čele přistála mrňavá černá klobáska.
Teď se teprve mohl krtek spokojeně a sklidným svědomím vrátit zpátky pod zem.
Jednou ráno vystrčil krtek hlavu ze země, aby se podíval, jestli už vyšlo sluníčko. Vtom se to stalo: Podivná hnědá a oblá věc, která připomínala klobásu, přistála krtkovi přímo na hlavě.
"To je ale drzost!" rozzlobil se krtek. "Kdo se mi vykakal na hlavu?" Ale protože byl silně krátkozraký, nikoho neviděl.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se holuba, který právě letěl kolem.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle," odpověděl holub. A - šplích cák - na zemi se přímo před krtkem rozprsklo něco bílého a pocákalo mu celou pravou nohu.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se koně, který se pásl nedaleko na louce.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle!" řekl kůň. A - buch bách - pět macatých koňských koblih dopadlo s žuchnutím na zem těsně vedle krtka. Krtek byl ohromen.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se zajíce.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle!" řekl zajíc. A - ratatata - na krtka se sesypalo patnáct zaječích bobků. Krtek bleskurychle uskočil do bezpečí.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se kozy, která zasněně bloumala opodál.
"Moje? Kdepak," odpověděla koza. "Já kakám takhle." A - klopiklap - po zemi se rozkutálela hrst úhledných kuliček. Vypadaly skoro jako karamelky. Krtek si je se zájmem prohlédl.
"To je tvoje hovínko?" zeptal se krávy, která nedaleko spokojeně přežvykovala.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle." A - plesk - na zem dopadl obrovský hnědozelený kravinec. Krtkovi se náramně ulevilo, že se mu na hlavu nevykakala právě kráva!
"To je tvoje hovínko?" udeřil na prasátko.
"Moje? Kdepak. Já kakám takhle!" řeklo prasátko. A - prsk pšouk - v trávě přistála měkká, nahnědlá hromádka. Krtek si okamžitě zacpal nos.
"To je...?" chystal se krtek zeptat jako obvykle. Ale když přišel blíž, uviděl, že před ním sedí dvě tlusté mouchy masařky a na něčem si pochutnávají.
"Konečně někdo, kdo mi pomůže!" zajásal krtek a hned se nedočkavě zeptal: "Nevíte, čí je to hovínko?"
"To v zápětí zjistíme, zabzučely mouchy. A za chvíli hlásily: "Je to jasné, byl to PES."Konečně krtek věděl, kdo se mu vykakal na hlavu: BARYK, řeznický pes.
Krtek se hbitě vyšplhal na Barykovu boudu.... A - pim - Barykovi přímo na čele přistála mrňavá černá klobáska.
Teď se teprve mohl krtek spokojeně a sklidným svědomím vrátit zpátky pod zem.
