pondělí 19. prosince 2011
čtvrtek 15. prosince 2011
čtvrtek 10. listopadu 2011
Jessince
Na bříšku hladit celý den
a házet klacík, když šli jsme ven.
V posteli se přitulit
a všechny nás pohromadě mít.
Každé lidské jídlo ochutnat,
naše ruce z lásky olízat.
Ty teď v psím ráji holuby honíš si
a my si zvykáme, že už s námi nejsi.
...
a házet klacík, když šli jsme ven.
V posteli se přitulit
a všechny nás pohromadě mít.
Každé lidské jídlo ochutnat,
naše ruce z lásky olízat.
Ty teď v psím ráji holuby honíš si
a my si zvykáme, že už s námi nejsi.
...
neděle 30. října 2011
pátek 30. září 2011
čtvrtek 11. srpna 2011
Tak máme třetí narozky dva měsíce za sebou
Andulka mluví jak o závod, zpívá na celý kolo, počítá do dvanácti (jedenanáct) a všechno jí zajímá. Pokud něco nevíte, ráda vám to vysvětlí, pokud se nebude zrovna stydět. Jenom jí nejde L a R, které nahrazuje různě (neni to hozbitý, jenom počebuju nový batejky). Je už velmi málo slov, které jí nerozumíme.
Ale minule mě překvapilo, že ve školce byl Ježík. Myslela, jsem že ježek, ale ne ne ne.
Byl to Jiřík.
A doma mi někdy při hře vyká: pjosímtěvás.. Ani jí neopravuju, jak je to hezký.
Je to všechno moc milý a sranda, ale je mi líto, že to tak rychle letí. Každý období, který zrovna máme, prohlašuju za to nejlepší, co jsem s ní dosud prožila (mimo nějakýho toho týdne vzdoru).
A pak koukám na měsíční díťátko a nemůžu uvěřit, že Anduš byla před třemi roky taky taková maličká, křehká a miminkovatá.
Ale minule mě překvapilo, že ve školce byl Ježík. Myslela, jsem že ježek, ale ne ne ne.
Byl to Jiřík.
A doma mi někdy při hře vyká: pjosímtěvás.. Ani jí neopravuju, jak je to hezký.
Je to všechno moc milý a sranda, ale je mi líto, že to tak rychle letí. Každý období, který zrovna máme, prohlašuju za to nejlepší, co jsem s ní dosud prožila (mimo nějakýho toho týdne vzdoru).
A pak koukám na měsíční díťátko a nemůžu uvěřit, že Anduš byla před třemi roky taky taková maličká, křehká a miminkovatá.
čtvrtek 4. srpna 2011
čtvrtek 30. června 2011
pondělí 30. května 2011
sobota 21. května 2011
neděle 15. května 2011
středa 11. května 2011
Pindíci
Jedu s Andulkou městskou.
Já: "Aničko, za chviličku vystupujeme, už na tebe čeká Pepíček."
Andul: "Jéééé, Pepík! On má pindíka, viď? Malinkýho.."
Já: "Hm.." a strkám dítě ke dveřím a ohlížím se po důchodcích v autobuse, jestli to slyšeli.
Andul důležitě pokračuje: "A tatínek má taky pindíka a velikýho!"
Slyšeli.
:-)
.
Já: "Aničko, za chviličku vystupujeme, už na tebe čeká Pepíček."
Andul: "Jéééé, Pepík! On má pindíka, viď? Malinkýho.."
Já: "Hm.." a strkám dítě ke dveřím a ohlížím se po důchodcích v autobuse, jestli to slyšeli.
Andul důležitě pokračuje: "A tatínek má taky pindíka a velikýho!"
Slyšeli.
:-)
.
středa 4. května 2011
Nick Drake - One Of These Things First
Nick Drake (19. 6. 1948 – 25. 11. 1974) byl britský kytarista, písničkář a skladatel. Trpěl depresemi, insomnií a chorobnou plachostí, která mu bránila vystupovat před publikem. Jeho hudba proto nebyla tehdejším posluchačům téměř vůbec známá. Své první album (ze tří) vydal, když mu bylo jedenadvacet. Zemřel na předávkování antidepresivy ve věku 26 let.
pátek 1. dubna 2011
Od čtenářky
V reakci na minulý příspěvek mi přišel mail:
Minule jsem v autobuse seděla za třema cikánskejma chlapečkama, byli všichni namáčklý na jedné dvojsedačce a zaníceně se bavili o tom, jak jednou budou vychovávat svoje děti:
Já jim nebudu dávat oblečení po sourozencích, aby se jim děti nesmáli.
A já jim budu pomáhat s úkolama, aby neříkali, že sou blbí protože jsou černý.
A já jim budu dávat do rohlíku hodně másla a salámu na svačinu, aby to neměli suchý.
A když půjdeme do krámu, tak jim koupím, co budou chtít.
Já ne, aby nebyly rozmazlený.
Tak já taky ne, ale nebudu na ně křičet, když budou něco chtít.
A budu chtít, aby se učili, protože "nevim-koho" maminka se neučila a teď je ve vězení...
Tak jsem jim hodně přála, aby se jim to jednou splnilo...
Minule jsem v autobuse seděla za třema cikánskejma chlapečkama, byli všichni namáčklý na jedné dvojsedačce a zaníceně se bavili o tom, jak jednou budou vychovávat svoje děti:
Já jim nebudu dávat oblečení po sourozencích, aby se jim děti nesmáli.
A já jim budu pomáhat s úkolama, aby neříkali, že sou blbí protože jsou černý.
A já jim budu dávat do rohlíku hodně másla a salámu na svačinu, aby to neměli suchý.
A když půjdeme do krámu, tak jim koupím, co budou chtít.
Já ne, aby nebyly rozmazlený.
Tak já taky ne, ale nebudu na ně křičet, když budou něco chtít.
A budu chtít, aby se učili, protože "nevim-koho" maminka se neučila a teď je ve vězení...
Tak jsem jim hodně přála, aby se jim to jednou splnilo...
pondělí 28. března 2011
Cikánský holčičky
U nás ve vchodě bydlí romská rodina. Nevím o nich vlastně nic, jen to, že mají dvě malé holčičky. Jsou slušné, usměvavé a zdraví. Dneska jsem se s Andulkou vracela z procházky a holky křičí na maminku do okna: "Mamiii, ty děti (za barákem) jsou na nás zlý..."
Matka: "Tak si jich nevšímejte a běžte si hrát vedle."
Holky: "Prej jsme černý huby a oni nejsou...", smutně žalujou holky. Už nechtějí být venku.
Matka: "Tak pojďte domu."
Na chodbě stojí holčičky zdrceně a čekají na výtah.
Řekla jsem jim pár chlácholivých vět o tom, jak to má těžký ten, kdo je jinej, třeba na vozíčku, nemocnej nebo tmavej. Nevim, jestli to pochopily. Maminka jim možná řekne, že gadžové jsou svině.
Bylo mi jich moc líto.
Matka: "Tak si jich nevšímejte a běžte si hrát vedle."
Holky: "Prej jsme černý huby a oni nejsou...", smutně žalujou holky. Už nechtějí být venku.
Matka: "Tak pojďte domu."
Na chodbě stojí holčičky zdrceně a čekají na výtah.
Řekla jsem jim pár chlácholivých vět o tom, jak to má těžký ten, kdo je jinej, třeba na vozíčku, nemocnej nebo tmavej. Nevim, jestli to pochopily. Maminka jim možná řekne, že gadžové jsou svině.
Bylo mi jich moc líto.
středa 23. února 2011
Zase vtip
Trestanec utekl z věznice, kde byl zadržen po celých 15 let.
Při útěku narazí na dům a vloupe se do něj.
V posteli najde mladý manželský pár. Vytáhne muže, sváže ho na židli a přiváže ženu k posteli.
Na to na ní vyleze, políbí ji na krk, pak vstane a odejde do koupelny.
Když je trestanec v koupelně, muž říká své ženě:
"Poslouchej, tenhle chlápek je vězeň, podívej se na jeho oblečení! Nejspíš strávil dlouhou dobu ve vězení, viděl jsem, jak Tě políbil na krk. Jestli chce sex, nevzpouzej se, nestěžuj si, jenom dělej, co Ti řekne a uspokoj ho. Tenhle chlap musí být nebezpečný, jestli se naštve, zabije nás oba! Buď silná, miláčku. Miluji Tě."
Žena říká: "nelíbal mě, šeptal mi do ucha, že jsi vážně hezkej chlap a ptal se, jestli máme v koupelně nějakou vazelínu... Buď silný, miláčku. Taky Tě miluji".
Při útěku narazí na dům a vloupe se do něj.
V posteli najde mladý manželský pár. Vytáhne muže, sváže ho na židli a přiváže ženu k posteli.
Na to na ní vyleze, políbí ji na krk, pak vstane a odejde do koupelny.
Když je trestanec v koupelně, muž říká své ženě:
"Poslouchej, tenhle chlápek je vězeň, podívej se na jeho oblečení! Nejspíš strávil dlouhou dobu ve vězení, viděl jsem, jak Tě políbil na krk. Jestli chce sex, nevzpouzej se, nestěžuj si, jenom dělej, co Ti řekne a uspokoj ho. Tenhle chlap musí být nebezpečný, jestli se naštve, zabije nás oba! Buď silná, miláčku. Miluji Tě."
Žena říká: "nelíbal mě, šeptal mi do ucha, že jsi vážně hezkej chlap a ptal se, jestli máme v koupelně nějakou vazelínu... Buď silný, miláčku. Taky Tě miluji".
čtvrtek 17. února 2011
pátek 4. února 2011
čtvrtek 27. ledna 2011
Hádanka č. 2
Minule to bylo asi moc jednoduchý, ale tentokrát mi asi čokoláda zůstane... ;o)
mepička
a
honožka
mepička
a
honožka
neděle 23. ledna 2011
Jak jsem myslela, že špatně slyšim
"Andulko a koukej támhle je véliká díra v zemi, tu vyhrabaly bagry. Vidíš tu díru? Bagrujou tam uhlí. Ale předtim, než tam byla ta díra, tak tam bylo město. Všechny domečky zbořili. Taky tam byl kostel a ten nezbořili, ale dali ho na kolečka a odvezli ho dál, pak ti ho ukážu. Teď už kolečka nemá, jenom stojí." Anduš zaujatě poslouchá a já se vžívám do role vypravěče ultra tajemnýho příběhu a opakuju to celé znovu.
Dítě ani nedutá a nakonec vydechne:
"Neuvěžitejné."
p
Dítě ani nedutá a nakonec vydechne:
"Neuvěžitejné."
p
čtvrtek 6. ledna 2011
O opuštěných zavazadlech
Před Vánocemi jedu na návštěvu do hlavního města. Autobus má zřejmě kvůli počasí zpoždění a tak zmzlí cestující na nástupišti jsou opravdu rádi, když konečně dorazí. Za pět minut jsou všichni naložení a usazení, když jeden pán, co nastupuje jako předposlední povídá: Někomu tam zůstaly kufry! Lidi koukají z okna a prohlížejí si černý nový loďák na kolečkách a cestovní tašku. Pán větu zopakuje a pak si sedne. Nikdo nic. Řidič čeká patnáct sekund, bere věc za vyřízenou, startuje motor a odjíždí.
Pá pá kufry ve sněhu!
Pá pá kufry ve sněhu!
sobota 1. ledna 2011
Myslela to vážně dobře!
Andulka: Bábo...
Babička: Aničko, já ale nejsem bába.
Andulka: Hm... ses babicka. Ale vypadás jako bába.
Babička: Aničko, já ale nejsem bába.
Andulka: Hm... ses babicka. Ale vypadás jako bába.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

