Od čtenářky

V reakci na minulý příspěvek mi přišel mail:

Minule jsem v autobuse seděla za třema cikánskejma chlapečkama, byli všichni namáčklý na jedné dvojsedačce a zaníceně se bavili o tom, jak jednou budou vychovávat svoje děti:

Já jim nebudu dávat oblečení po sourozencích, aby se jim děti nesmáli.

A já jim budu pomáhat s úkolama, aby neříkali, že sou blbí protože jsou černý.

A já jim budu dávat do rohlíku hodně másla a salámu na svačinu, aby to neměli suchý.

A když půjdeme do krámu, tak jim koupím, co budou chtít.

Já ne, aby nebyly rozmazlený.

Tak já taky ne, ale nebudu na ně křičet, když budou něco chtít.

A budu chtít, aby se učili, protože "nevim-koho" maminka se neučila a teď je ve vězení...


Tak jsem jim hodně přála, aby se jim to jednou splnilo...